Historie

S ubrusem na koštěti šli horníci vyjednávat s vojáky, vzpomíná Miroslav Vaněk

17. srpen 2018 četba na 3 minuty
Miroslav Vaněk (vlevo) s kolegy z dolu Dukla na Den horníků

Miroslav Vaněk (vlevo) s kolegy z dolu Dukla na Den horníků

Foto: Archiv Miroslava Vaňka

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

FOTOGALERIE

Důl Dukla kde Miroslav Vaněk pracoval Miroslav Vaněk (vlevo) s kolegy z dolu Dukla na Den horníků Miroslav Vaněk s manželkou Annou

Miroslava Vaňka zverbovali na hornické učiliště do Havířova v roce 1960, když mu bylo 14 let. Žil v podhůří Jeseníků s matkou a šesti sourozenci, otec jim zemřel. Rodina neměla peníze a horníci brali tehdy vysoké platy.

V druhé půli šedesátých let, když už pan Vaněk fáral v dole Dukla pár let, se stal ředitelem Dukly důlní inženýr Alfons Petráš, kterého horníci respektovali. V dubnu 1968 navíc důl navštívili čelní představitelé vlády. „Přijeli Dubček a Smrkovský a říkali: ,Půjdete do toho s námi?‘“ vzpomíná Miroslav Vaněk.

Když v noci z 20. na 21. srpna 1968 těžní věže dolu Dukla obklíčily čtyři sovětské tanky, vyhlásili horníci třídenní stávku.

„Ředitel s náměstkem šli s Rusy vyjednávat. Ze zasedačky strhli bílý ubrus, vzali násadu od koštěte a šli s bílou vlajkou, aby ti volové nestříleli, protože oni toho byli schopní. Ředitel říkal: ,Ani tunu okupantům, dokud chlapi nevyfárají. V dole je na noční tisíc lidí. Už by se odtamtud nedostali, kdybyste do toho začali střílet. Jedině přes mou mrtvolu.‘“

Odpor proti okupaci byl mezi havíři z Dukly živý ještě v srpnu roku 1969. Největší manifestace proti okupantům a nastupující normalizaci na severní Moravě se odehrála právě v Havířově a Miroslav Vaněk byl opět u toho.

Na tehdejším náměstí Vítězného února (dnes náměstí Republiky) se sešlo několik tisíc lidí. „Zastavilo se fárání a ředitel řekl, že půjdeme manifestovat za odchod okupantů z Československa. Na hlavní třídě u pošty nás pokropila veřejná bezpečnost. My jsme se vždycky rozprchli a posunuli jsme se o dvě stě metrů dál. Zas nás přijeli polít, tak jsme zase utekli.“

Vedle policistů zasahovali i příslušníci lidových milicí. Najednou proti sobě stáli horníci proti horníkům na pomyslných stranách barikády. Velitelé zásahů tehdy zvolili taktiku, že proti havířovským protestujícím horníkům stáli milicionáři z Karviné a naopak. „Když přišli v šedesátém osmém okupanti, tak šli s námi. Za rok se to otočilo a milicionáři šli proti nám. Dostali prý padesát korun příplatek za to, že nás zmlátili.“

Vzpomínky pamětníků na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa přibliží od 15. do 5. srpna venkovní výstava „Paměť národa '68“ v Dejvické ulici. Pořádá ji MČ Praha 6 a organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměť národa.

Post Bellum připravuje také audiovizuální výstavu "Paměť národa" ke 100. výročí republiky pod bývalým pomníkem J. V. Stalina v Praze na Letné. Otevřena bude od října do prosince, přispět na ni můžete na www.nastalina.cz.