Historie

Tomáš Garrigue Masaryk: Potomek císaře a britský agent

3. listopad 2018 četba na 4 minuty
Prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk (vlevo) a ministr Edvard Beneš leží v trávě v Topolčiankách.

Prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk (vlevo) a ministr Edvard Beneš leží v trávě v Topolčiankách.

Foto: čtk

Zná ho každý, je symbolem zrodu Československa, přesto existuje v životě našeho prvního prezidenta řada nejasností. Některé teorie přitom nemusejí být tak fantastické, jak na první pohled vypadají.

FOTOGALERIE

G.G.Masaryk podepisuje v americké Filadelfii 26. října 1918 deklaraci o svobodě a principech spolupráce Vláda panské koalice v čele s Antonínem Švehlou (vpředu vlevo) po audienci u prezidenta Masaryka v roce 1926 Setkání Jaroslava Preisse (uprostřed), T. G. Masaryka a Karla Čapka

Otazníky se vznášejí už nad Masarykovým původem. Podle oficiální verze se narodil 7. března 1850 v Hodoníně do rodiny chudého slovenského kočího Jozefa Maszárika (či Masarika). Je tu ale několik zarážejících faktů. Tomášova matka Terezie Kropáčková byla o deset let starší než Jozef, což bylo v té době velmi neobvyklé.

Navíc byl mezi nimi značný společenský rozdíl. Jozef ani neuměl pořádně číst a psát, matka naopak pocházela z poměrně slušně zajištěné měšťanské rodiny.

Když si Jozefa brala, byla už ve druhém měsíci těhotenství. Tomáš také svým intelektem převyšoval dva mladší bratry a podle všeho jim nebyl ani podobný. Spekuluje se, že jeho skutečným otcem je statkář Nathan Redlich, u něhož Jozef s Terezií pracovali.

Tomáš tedy mohl být polovičním Žžidem, a proto se později tak mocně angažoval v tzv. hilsneriádě, kauze židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl na základě chatrných důkazů odsouzen k trestu smrti za vraždu mladé dívky.

Falešné jméno

Mnozí se pozastavují nad tím, že budoucí prezident navzdory svému původu studoval na prestižních školách. Není divu, že existuje ještě mnohem neuvěřitelnější teorie, podle níž byl potom­kem Františka Josefa I. Když se Masaryk narodil, bylo císaři teprve 19 let a svou budoucí manželku Sissi ani neznal. Chvilkový románek s Terezií Kropáčkovou tak není vyloučen, protože Habsburkové měli v Hodoníně zámeček.

Na sklonku roku 1849 si navíc panovník do deníku prý poznamenal „Kropaczek erledigt“, což znamená „Kropáček vyřízeno“. Existenci dané poznámky se ale nepodařilo nikdy potvrdit. Loni se objevila iniciativa, která chtěla na základě rozborů DNA zodpovědět otázku, zda byl náš první prezident potomkem Habsburků, ale jeho potomci k testům nedali souhlas.

Masaryk však nebyl pouze ctihodným profesorem a státníkem. Už dávno před první světovou válkou se zapojil do odboje. Udržoval třeba úzké styky s britskou tajnou službou MI6, která se začala rodit v roce 1909. Masaryk ve svých pamětech dokonce napsal, že za to, co proti Rakousku-Uhersku udělal, by „šibenice byla jistá“.

V roce 1917 jej britská tajná služba vybavila pasem na jméno Thomas George Marsden a poslala ho do Ruska, kde zuřil převrat. S tímto dokladem Masaryk přicestoval o rok později také do USA. Zajímavé je, že stejné konspirační jméno po­užíval i v prezidentském úřadu, když se potřeboval v cizině pohybovat inkognito.

Múza, nebo milenka?

Masaryk se v roce 1878 oženil s Američankou Charlotte Garrigue, měli spolu pět dětí, ale v roce 1923 prezident ovdověl. Na ženy i v pokročilém věku působil jako magnet, přesto se o jeho soukromí příliš nemluví. Jako by žádná další žena ani nebyla.

Přesto existovala jistá Oldřiška Sedlmayerová z Kuřimi. Byla o 34 let mladší než Masaryk, patřila mezi jeho dlouholeté obdivovatelky a nakonec se setkali i osobně. Není však jasné, zda Oldra, jak vdané poštovní úřednici říkal, byla jeho přítelkyně, múza či přímo milenka.

Z dochované korespondence je patrné, že spolu začali pracovat na románu o vztahu jisté Marie a Jana Volynského, v němž se objevují i eroticky laděné pasáže. Jestli dvojice promítala do příběhu vlastní zážitky, nebo jen nenaplněné tužby, je opět dalším tajemstvím.

Oldra si s prezidentem dopisovala od roku 1928 a scházeli se i osobně. Navštěvovala ho na Pražském hradě i v Lánech, viděli je spolu v pražském hotelu Esplanade a v bytě na Malé Straně, který patřil kamarádce Oldry. Ženu však otevřeně nesnášely Masarykovy děti a nakonec ji prezident v roce 1934 požádal, aby ho už nekontaktovala.