Twitter zablokoval odkazy na některé weby. Ovčáček to srovnává s Protektorátem

8. červen 2018 četba na 7 minut
Mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka rozčílil postup Twitteru

Mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka rozčílil postup Twitteru

Foto: Deník/Luboš Jeníček

Sociální síť Twitter zablokovala odkazy na weby jako Svět kolem nás, AC24, Aeronet, Zvedavec, Protiproud, Parlamentní listy a další. Rozčílilo to zejména prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který si v sérii tweetů stěžuje na cenzuru a používá srovnání se zákazem poslechu zahraničního rozhlasu v době Protektorátu Čechy a Morava. Podle pozdějšího prohlášení Parlamentních listů přestal Twitter tento titul od pátku 8. června blokovat.

"Twitter zablokoval možnost uveřejnit články Parlamentních listů. Upozorňuji velmi důrazně společnost Twitter, že porušuje Listinu základních práv a svobod. Pokud cenzurní opatření nezmizí, budu příští týden kontaktovat společnost Twitter oficiálním protestním dopisem. Zavádění totalitních praktik je absolutně nepřijatelné," rozzuřil se v sérii tweetů mluvčí prezidenta republika Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Podle něj "novodobí čeští fašisté znovuzavedení cenzury na Twitteru samozřejmě halasně vítají. Nastal čas, aby se opravdoví demokraté začali proti kultu nenávisti hlasitě a hlavně tvrdě ozývat. Svoboda je mimořádně ohrožena".

Ovčáček dále napsal, že "nastal čas urputně bránit odkaz Václava Havla, tedy svobodomyslnost a demokracii v srdci, zdůraznil, že v Česku je jakákoli cenzura, a tedy i internetová, zakázána Článkem 17, odstavcem 3 Listiny základních práv a svobod a že v současnosti neexistuje žádný zákon, který by ustanovoval oprávnění nebo povinnost kohokoli zasahovat do internetové komunikace. Následně zveřejnil snímek varování, že poslech cizího rozhlasu se trestá smrtí, které muselo v období Protektorátu Čechy a Morava viset na každém rozhlasovém přijímači.

Rozhodnutí společnosti Twitter zablokovat odkazy na některé weby věnoval jenom během včerejšího dne celkem devět tweetů.

Proč se prezidentův mluvčí tak zlobí? Twitter začal blokovat odkazy na minimálně 12 webů, které byly think-tankem Evropské hodnoty zařazeny mezi české dezinformační weby. Ve studii zaměřené na fungování dezinformečních webů think-tank hodnotil kritéria jako nepravdivost informací, kdy obsahy zveřejňovaných článků neodpovídaly realitě a buď vynechávaly důležitou část kontextu, nebo citovaly nedůvěryhodné zdroje, dále záměr uvést někoho v omyl, kdy text prokazatelně obsahoval nepravdivou informace a šiřitel ji odmítl opravit, byť byl na daný stav upozorněn, a cíl přímo nebo nepřímo podpořit politiku Ruské federace. 

Parlamentní listy v šedé zóně

Podle think-tanku Evropské hodnoty totiž v Česku již dlouho probíhá politická, ekonomická a mediální dezinformační kampaň, která je součástí hybridní války vedené Ruskou federací proti západním demokratickým státům a jež výrazně zesílila se začátkem konfliktu na Ukrajině. "Cílem této kampaně je podrývat demokratické instituce, nabourávat důvěru občanů v tradiční politické strany a mainstreamová média a narušovat naše transatlantické partnerství a legitimitu členství v mezinárodních organizacích, jako je Evropská unie nebo NATO," uvedly Evropské hodnoty. 

Jiří Ovčáček označil tuto analýzu v rozhovoru s Mladou frontou Dnes za "součást kampaně proti hlavě státu". Právě Miloši Zemanovi je totiž často vyčítáno, že razí v Česku i v Evropské unii proputinovskou a proruskou politiku - například kvůli jeho loňskému vyjádření na Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy, že anexi Krymu je třeba brát jako hotovou věc, nebo kvůli jeho nedávnému prohlášení, kdy navzdory informacím českých tajných služeb veřejně uvedl, že v Česku se vyráběl nervový plyn novičok.

Parlamentní listy, které spoluautor studie, politolog Miloš Gregor pro Českou televizi označil jako "přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace", provozuje skupina Our Media, jejímiž akcionáři jsou Michal Voráček, Jan Holoubek, Jiří Čermák a kyperská společnost WCV World Capital Ventures Cyprus podnikatele Iva Valenty, která mimo jiné řídí uskupení obchodních společností Synot podnikající především v sázkovém průmyslu. V roce 2014 obdržely v soutěži Křišťálová lupa Anticenu za za porušování principů seriózní žurnalistiky (mimo jiné zveřejňovaly jako "nezávislé" rozhovory s politiky, kteří si jejich zveřejnění zaplatili, přebíraly cizí obsah bez vědomí autorů a používaly manipulativní techniky ve zpravodajství). 

K blokaci Twitterem vydaly Parlamentní listy prohlášení předsedy představenstva Oour Media Jana Holoubka, který mimo jiné uvedl: "Během 14 tisíc tweetů nepřišlo ani jedno upozornění na jakékoli porušení čehokoli, najednou dojde k okamžité blokaci. Je to stejné, jako když začne být blokována jakákoliv zmínka o PL v mailech, které chodí přes VirusFree  - což se zjevně děje doposud." Poté, co Twitter opět umožnil Parlamentní listy sdílet, Holoubek dodal: "Čekám s hodinkami v rukách, kdy novináři veřejnoprávní ČT, stejně jako i dalších webů napraví své hlučné titulky s tím, že ParlamentníListy.cz nikterak blokovány nejsou."

EU v boji proti fake news

Evropská unie začala od letošnho února využívat pro identifikaci nepravdivých údajů na webech a v sociálních sítích nástroj umělé inteligence AdVerif.ai. Nástroj ověřuje zveřejňované údaje pomocí algoritmu, který porovnává zdroje uvedené v ověřovaném textu s katalogem stránek, které publikují falešné zprávy, clickbait či politickou propagandu. Jeho používání je součástí kampaně "EU v. dezinformace", jež byla spuštěna v roce 2015. V rámci této kampaně EU přezkoumává informace zveřejněné na internetu z hlediska jejich věrohodnosti a udržuje databázi více než 3 500 doložených falešných zpráv.

Evropská komise vyzvala letos v dubnu provozovatele sociálních sítí, jako je Twitter a Facebook, aby aktivně bojovali proti falešným zprávám a zneužívání osobních údajů ve stylu Cambridge Analytica, jež by mohly ovlivnit evropské volby v roce 2019, kdy budou voliči ve 27 členských státech EU volit poslance Evropského parlamentu. V opačném případě Brusel pohrozil sociálním médiím přísnější regulací. Podle komisaře EU pro bezpečnost Juliana Kinga by měli provozovatelé sociálních médií podepsat dobrovolný kodex chování, který by zabránil "zneužívání jejich platforem k šíření zavádějících informací".

Podle studie amerického časopisu Americké asociace pro vědecký pokrok Science se falešné zprávy neboli fake news šíří na Twitteru šestkrát rychleji než pravdivé informace. Důvodem mohou být emoční reakce příjemců a pociťovaná novost informace. Jde o to, že fake news vždy působí jako nová informace, čímž vyvolávají větší emocionální odezvu – proto pak mají uživatelé i silnější zájem a chuť se o ně podělit. Když je informace nová, vnímají ji lidé ji nejen jako překvapivou, ale také jako cennější, neboť mají dojem, že jim jednak poskytuje největší pomoc při rozhodování, jednak z nich dělá někoho, kdo má přístup k jedinečným informacím "zevnitř", jinými slovy vylepšuje jejich sociální postavení.