Věhlasný Brooklynský most. Stojí na ložnici prezidenta, šlo přes něj stádo slonů

24. květen 2018 četba na 8 minut
Brooklynský most, New York, USA

Brooklynský most, New York, USA

Foto: David Vagaday

Jeden z nejstarších mostů Spojených států, který dnes slaví 135. výročí svého otevření, má za sebou vskutku pestrou historii. Vystřídal několik názvů, stal se prvním mostem, jenž je vyztužený ocelí, a dnes patří k nejvyhledávanějším atrakcím New Yorku. Jeho historie se neobešla bez kontroverzí, jeho příběhu nechybí senzace. Co vlastně může dominanta, jež spojuje čtvrtě Brooklyn a Manhattan, nabídnout zajímavého?

Samotný most byl zbudován mezi lety 1869 a 1883, měří něco přes 1825 metrů, široký je téměř 26 metrů a původně nesl jména Most New Yorku a Brooklynu (New York and Brooklyn Bridge) či Most Východní řeky (East River Bridge). Patří mezi chráněné památky USA, denně se přes něj přepraví přes sto tisíc lidí, nachází se v nadmořské výšce zhruba 84 metrů a slavnostně byl otevřen přesně 24. května 1883.

Tohle jsou čísla. Ale co zmíněné příběhy?

Inženýrské prokletí

John Roebling, německý imigrant, jenž pracoval jako stavitel cest, toužil svůj nápad uskutečnit coby vrcholné dílo kariéry. Když se jedné strašlivé zimy přepravoval trajektem a ten ke konci uvízl v ledu, svitlo Roeblingovi, že spolehlivý most je přesně to, co dané oblasti chybí.

Na projektu začal pracovat, výsledek však bohužel nikdy neviděl. Když totiž postával na molu a vyměřoval nezbytné parametry, nevšiml si blízké pramice a ta mu vážně poranila nohu. Jen o pár dní později zemřel, údajně na infekci a otravu krve. Nebyl nicméně sám, na kom si velkolepá stavba vybrala svou daň. Za čtrnáct let plánování a budování totiž v těžkých a nebezpečných podmínkách tragicky zesnulo dalších dvacet lidí.

Po otci převzal záštitu nad projektem syn Washington, ani ten se však veliké slávy nezúčastnil, i když zesnul až o dlouhá léta později. Trpěl totiž dekompresní nemocí, která se dostavuje při podmínkách ve sníženém tlaku, a v době, kdy most křižovalo prvních 150 tisíc návštěvníků, ležel v horečkách.

Za vším hledej ženu

Když tedy zneschopněl i Washington, přihlásila se jeho manželka Emily. Ta se postupem času stala hlavní inženýrkou celého projektu, neboť i když byl u kormidla stále její milý, vždy se ráda zapojovala. Ona byla vpravdě tou, kdo stavbu řídil, i tou, kdo jí dal hlavní myšlenku.

Svých předností i zásluh si byla vědoma velmi dobře. Později, když byla stavba u konce, získala právnický titul na místní univerzitě a dlouze se zabývala rovností mezi pohlavími.

Tragédie následována komedií

Pouze týden poté, co byl most slavnostně otevřen, se nicméně během státního svátku přihodilo neštěstí. Kanceláře byly ten den uzavřeny, a tak se potěšit pohledem z nové dominanty města sjely desetitisíce příznivců. V jednu chvíli byla celá lávka tak přeplněna, že lidé poblíž manhattanské strany začali padat z přilehlých schodů.

Rychle se rozšířila informace, že most takový nápor nemůže snést, a vyděšení návštěvníci začali panikařit. Postupem času se davy uklidnily. Ukázalo se však, že v největším náporu strachu bylo dvanáct nešťastníků ušlapáno.

Trvalo to, úřady se nicméně rozhodly na událost reagovat a dalším obavám předejít. Když proto do města v květnu dalšího roku přijel cirkus, přešlo z Manhattanu do Brooklynu s velkou slávou jedenadvacet slonů, jen aby se ukázalo, že strach z rozpadu mostu je zbytečný. Lidé se tak pomalu začali vracet ke svému prvotnímu nadšení, nicméně potvrdilo se, jaká neštěstí mohou vzniknout z davových zmatků.

Lákadlo sebevrahů

Jako každá vysoká budova také i Brooklynský most přitahuje nešťastníky, kteří chtějí skoncovat se životem. Dodnes neexistuje přesné číslo obětí, které nezvládly srážku s níže protékající East River, v roce 2003 každopádně bylo k dispozici více než 1 300 záznamů. Další údaje tvrdí, že k sebevraždě skokem mezi dvěma newyorskými čtvrtěmi dochází zhruba každých patnáct dní.

Úplně první úmrtí mělo nicméně paradoxně dokázat, že obavy nejsou na místě. Robert Emmet Odlum, zkušený plavec a instruktor, chtěl přítomným divákům pouze vysvětlit, že výška mostu není na sebrání života dostatečná. Když zapadnul do vln, utrpěl vážná vnitřní zranění a o chvíli později vydechl naposledy.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST