Ze svého balkónu režisér Václav Vorlíček viděl, jak na ruzyňském letišti přistávají sovětské vojenské letouny, z jejichž trupů pak vyjížděly sovětské tanky. Okamžitě odjel na Barrandov, kde právě Američané točili válečný film. Chtěl zabránit tomu, aby Sověti jejich tanky nezneužili k propagandě.

Václav Vorlíček se narodil 6. března 1930 v Praze, kde v letech doznívajícího stalinismu vystudoval FAMU. „Profesoři nám občas zmiňovali, že film má vychovávat publikum k socialismu. Hlavně jim ale šlo o filmové řemeslo,“ popsal režisér.

Na FAMU ho navrhli na kandidáta KSČ, poté se stal řádným členem. „Byl jsem trpným členem, který jen chodil na schůze,“ uvedl s tím, že na nich vymýšlel vtipy, protože se rozhodl točit komedie.

To se mu dařilo. V roce 1966 natočil se scénáristou Milošem Macourkem komiksovou komedii Kdo chce zabít Jessii, která následně sklidila úspěch i na mezinárodním poli.

Pražské jaro prožíval s nadějemi, v srpnu ale přišlo velké zklamání. „V noci na 21. srpna 1968 mi volal kamarád a ptal se, co se to děje na letišti. Podíval jsem se z balkónu a viděl, jak prolítlo jedno obrovské tmavé letadlo, druhé, třetí... Ona ta letadla nesvítila, ale podle jejich tvaru proti světlejší obloze jsem poznal, že to byly ruské Antonovy."

Okamžitě sedl do auta a jel na Barrandov. Tehdy tam totiž Američané točili film Most u Remagenu a přivezli si americké tanky. „Já jsem věděl, že tam ty tanky stojí a Rusové to nepochopí. A taky, že ano. Když se Sověti dostali na Barrandov, okamžitě toho využili. Rozhlašovali, že se chystá obsazení Československa americkou armádou,“ vzpomíná Vorlíček.

Následnými prověrkami prošel, na Barrandově jako jeden z mála. „Ředitel Fábera si nás s Macourkem pozval k sobě. Řekl nám, že je mu jasné, co si myslíme a že si máme myslet, co chceme, ale nikde to nemáme říkat nahlas. A tím to pro něj skončilo. Prošli jsme a mohli jsme pracovat dál,“ uzavírá svůj příběh roku 1968 Václav Vorlíček.

Vzpomínky pamětníků na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa přibližila od 15. července do 5. srpna 2018 venkovní výstava "Paměť národa '68" v Dejvické ulici. Pořádala ji MČ Praha 6 a organizace Post Bellum, která zároveň spravuje sbírku Paměť národa.

Post Bellum připravuje ke 100. výročí republiky také audiovizuální výstavu "Paměť národa", a to pod bývalým pomníkem J. V. Stalina v Praze na Letné. Otevřena bude od října do prosince, přispět na ni můžete na www.nastalina.cz.