Cestování

Víra hory přenáší. Slavné poutě světových náboženství se konají ve stínu teroru

24. srpen 2018 četba na 13 minut
Poutníci na cestě do Santiaga de Compostela

Poutníci na cestě do Santiaga de Compostela

Foto: Shutterstock

Fakt, že dva miliony muslimů absolvovaly letos v srpnu svou každoroční pouť do Mekky, zaznamenala i některá česká média. Méně se ví o tom, že prakticky v téže době vrcholila také svatá pouť hinduistů. A začala i jedna z nejvýznamnějších náboženských poutí křesťanů. Poutě na svatá místa jsou v posledních letech stále populárnější, poutníci však bohužel také stále častěji čelí násilí.

FOTOGALERIE

Hinduisté na pouti do jeskyně Amarnath Hinduisté na pouti do jeskyně Amarnath Hinduisté na pouti do jeskyně Amarnath

Muslimové zahájili 19. srpna v Saúdské Arábii obřady spojené s poutí do Mekky, křesťané se v týž den, zasvěcený v křesťanském kalendáři svatému Jakubovi, vydali na tradiční pouť do Santiaga de Compostella a hinduisté právě v těchto dnech vzdávají úctu bohu Šivovi v posvátné jeskyni Amarnath, kam dorazili po náročném putování Himalájemi. Léto je zkrátka u řady náboženství spojeno se svatými poutěmi. Ty zažívají svůj boom i přesto, že stále častěji probíhají ve stínu teroristických hrozeb.

Hinduistická pouť zažila rekord

Ani studené a drsné hory, ani útoky ozbrojenců nedokázaly odradit statisíce hinduistických poutníků, kteří se vydali do Himalájí v Kašmíru na pouť do jeskyně Amarnath, která je věnovánu bohu Šivovi a představuje jedno z nejposvátnějších míst hinduistické víry. "Co by to bylo za pouť, kdyby ji neprovázely těžkosti a rizika? Je to zkouška víry," řekl reportérům DPA Kamal Kohli, technik z města Ludhiana na severu Kašmíru. Také další poutníci zmiňují nebezpečí, které hrozí od teroristických útoků v nábožensky neklidném regionu (Kašmír je historické území v Himálaji, jež si dnes nárokují a spravují Indie, Pákistán a částečně i Čína. Území se dělí na indický spolkový stát Džammú a Kašmír, na Pákistánem ovládané části Azád Kašmír a Gilgit - Baltistán a na čínskou část Aksai Čin, pozn. red.).

Hindský chrám Hanuman ve Šrínagaru, který poskytuje poutníkům do jeskyně útočiště na jejich cestě, se tak v letošním roce stal téměř dokonalou pevností. Vstup do chrámu i vnitřní prostory střeží ozbrojení vojáci a venku před chrámem hlídkuje obrněný policejní transportér, připravený odrazit případný teroristický útok. Nálada mezi věřícími je podle DPA trochu pochmurná, ale odhodlaná. "Nikdo nemáme strach, Bůh a naše bezpečnostní síly nás chrání," svěřil se reportérům Biswajeet Kundu, patřící do skupiny šestnácti poutníků z Kalkaty. 

Pouť do jeskyně Amarnath je po celá desetiletí drsnou a náročnou zkouškou pevnosti hinduistické víry - zahrnuje ostré výstupy po strmých svazích hor, při nichž musí poutníci čelit silným dešťům, které kromě nepohody přinášejí i smrtelně nebezpečné půdní sesuvy. Od konce 80. let minulého století, kdy se v indické části Kašmíru objevili muslimští separatističtí rebelové, podporovaní údajně ze sousedního Pákistánu, hrozí poutníkům ještě jedno nebezpečí: opakované útoky islámských ozbrojenců. Jen loni bylo při návratu z jeskyně zastřeleno osm poutníků, které přepadli muslimští povstalci.

Letošní rok by se ale měl stát podle DPA zlomem - trasu celé pouti střeží nejen vládní vojáci, ale hlídají ji i drony a satelity, připravené nasměrovat vládní síly okamžitě do místa jakéhokoli nepokoje. 

Dvouměsíční pouť začíná v červnu a trvá zhruba dva měsíce. Jejím cílem je jeskyně nacházející se v nadmořské výšce 3880 metrů zhruba 120 kilometrů od Šrínagaru, hlavního města státu Džammú a Kašmír. Léto je přitom jediným obdobím, kdy na cestě už roztál led a současně ji ještě nezasypal první sníh. Věřící ji zdolávají pěšky, na ponících nebo v nosítkách. Velkou část poutnických skupin tvoří hinduističtí sádhuové, poustevníci žijící bez majetku a bez jakýchkoli rodinných vazeb v jeskyních, lesích nebo chrámech, kteří se u hinduistických věřících stále těší velké úctě.

Po cestě se konají časté zastávky kvůli řídkému vzduchu. Slouží nejen k nabrání dalších sil, ale i k modlitbě. Po příchodu do jeskyně pak vzdají věřící úctu ledovému stalagnitu ve tvaru ztopořeného falu, který je považován za ztělesnění boha Šivy. Falický symbol, známý jako lingam, představuje v hinduistické víře symbol plodnosti.

O jeskyni Amarnath se vedla v uplynulých letech řada sporů. Vládní plán z roku 2008 nahrnout ke svatyni další půdu, a rozšířit tak okolní pozemek, označil vůdce separatistů Jásin Malik za důkaz, že vláda podněcuje náboženské nepokoje v regionu. Půda sice měla sloužit k vybudování přístřešků a toalet pro poutníky, ale podle separatistů šlo o záměr změnit demografii regionu přivedením dalších hinduistických poutníků. Vláda nakonec po 61 dnech od plánu ustoupila.

Militanty to ale od útoků neodradilo. Od roku 1990 zahynulo při ozbrojených přepadech poutníků 53 lidí a dalších 167 bylo zraněno, uvedl federální ministr vnitra Hansraj Ahir. "Ozbrojenci za zaměřují na pouť proto, že chtějí zničit předislámské hinduistické dědictví Kašmíru," řekl reportérům DPA poutník Išvár Das Jethani. "Poutí vzkazujeme separatistům, že Kašmír je nedílnou součástí Indie."

V letošním roce už navštívilo jeskyni podle tamější nástěnky celkem 283 521 poutníků, zatímco loni to bylo pouhých 260 tisíc. "Letošní pouť byla bezpečná, úspěšná a zaznamenala nejvyšší počet poutníků za poslední tři roky," sdělil DPA šéf indické policie Vaid.

Ne všichni muslimové přitom vystupují proti pouti nepřátelsky - místní muslimští pastýři a vesničané se naopak podílejí na jejím klidném průběhu, provozují stánky s potravinami kolem trasy a nabízejí i další služby. "Všichni obyvatelé Kašmíru byli k poutníkům vždy laskaví a ochotní pomoci. Snažit se přiblížit se Bohu znamená také podporovat lásku k bližním a spoluvytvářet vzájemnou harmonii," řekl DPA jeden z poutníků. Místní lidé také sehráli klíčovou roli při záchranné akci na pomoc více než 200 poutníků, které v roce 1996 zastihla na cestě sněhová bouře.

V letošním roce byly pro poutníky připraveny po trase komunitní snídaně, kde je čekaly girlandy a rýžový pudink.

Do Mekky se vydaly dva miliony muslimů

V Saudské Arábii začaly v neděli 19. března obřady spojené s poutí do Mekky, na kterou se letos vydaly téměř dva miliony muslimů. podle saúdskoarabského ministerstva zahraničí bylo kvůli pouti do Mekky vydáno 1,7 milionu víz cizincům. Více než polovina z nich pocházela z chudých zemí a 18 procent ze zemí, kde se válčí. Největší skupina přijela z Indonésie, početné byly také skupiny poutníků z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Turecka a Íránu. Bezpečnost v Mekce zajišťovaly tisíce vojáků a policistů, poutníkům bylo k dispozici také 190 tisíc dobrovolníků.

Pouť je spolu s vyznáním víry, modlitby, půstu a almužny pátým pilířem islámu. Koná se každoročně v posledním měsíci islámského lunárního kalendáře a její rituály začínají v osmém dni tohoto měsíce, jenž připadl právě na neděli. Tyto obřady údajně kopírují pouť vykonanou prorokem Mohamedem v 7. století a trvají pět dní. Pouť má nejméně jednou za život vykonat každý věřící muslim, pokud mu to zdraví a prostředky dovolí.

Rituál všech pěti dnů je pevně určen. Poutník musí nejdřív prohlásit, že chce pouť vykonat, načež smí vstoupit do areálu pouti. Absolvovat ji musí v bílém oděvu stírajícím rozdíly ve společenském a majetkovém postavení a po dobu jejího trvání se nesmí holit, stříhat si vlasy, česat ani používat voňavku. 

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST