Už 110 let uplynulo od stávky newyorských švadlen, která se uskutečnila 8. března 1908 spolu s velkým shromážděním za volební právo žen. Na paměť toho dne vznikl Mezinárodní den žen, světově uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů.

V někdejším Československu se v 70. a 80. letech slavil nejčastěji formou podnikových večírků spojených s popíjením a obdarováváním žen karafiáty a bonboniérami, děti vyráběli v rámci výtvarné výchovy svým maminkám nejrůznější přáníčka. Do oslav se pravidelně zapojoval také prezident Gustav Husák, který zval v tento den na Pražský hrad "delegace pracujících žen", aby jim oficiálně poblahopřál.

Právě tato historie oficiálně slaveného a režimem protežovaného svátku vedla k tomu, že Češi po roce 1989 na Mezinárodní den žen spíš zanevřeli. Ani dnes není tento svátek v Česku příliš populární. Naopak v západní Evropě jeho vliv spíš sílí, a to zejména proto, že souvisí se stále populárnějším a čím dál častěji diskutovaným tématem genderové rovnosti.

Tři průkopnice

Agentura AFP představila v souvislosti s letošními oslavami Mezinárodního dne žen příběhy 20 ženských osobností napříč kontinenty, které se rozhodly zvolit si povolání, považované až do jejich nástupu za doménu mužů. Zařadila mezi ně například bývalou americkou astronautku Wendy Lawrenceovou, první amatérskou mistryni v oblasti kombinovaných bojových umění v Jihoafrické republice Shanu Powerovou a tureckou hasičku Devrim Ozdemirovou.

"Rodina mi ze začátku říkala: Nedělej to, neuspěješ, je to práce pro muže," vzpomíná Devrim Ozdemirová, která se rozhodla nebrat tyto rady na vědomí. V roce 2008 se stala jednou z prvních žen v Turecku, které si navlékly hasičskou uniformu. Jako hasička byla přidělena k požární a záchranné brigádě v západotureckém městě Izmir. A odstartovala nový trend: v současnosti už působí v Turecku jedenapadesát hasiček. Dlužno ovšem dodat, že i při tomto počtu tvoří ženy v dvanáctisetčlenném tureckém hasičském sboru stále výraznou menšinu.

"Dnes už mě každý podporuje a věří mi. Jsem hasička, která lidem pomáhá v těžkých chvílích," popisuje své současné postavení Ozdemirová. Dodává ale, že nebylo snadné se do sboru začlenit, a to i kvůli fyzickým nárokům.

"Vzít na sebe veškeré vybavení a dokázat v něm fungovat byla výzva, ale jinak jsem žádné potíže nikdy neměla," tvrdí sedmatřicetiletá hasička. Dnes povzbuzuje mladé ženy, aby v případě, že chtějí uspět v profesi ovládané muži, neztrácely vytrvalost. A chválí si i to, že v hasičském sboru existuje platová rovnost. "Mohly jsme dostat za tutéž práci méně peněz, ale nestalo se to, máme stejný plat jako muži.

Těší ji také to, že její odhodlání inspiruje další lidi včetně jejího šestiletého syna, který se prý před spaním dožaduje namísto čtení pohádek vyprávění o její práci. "Jsem pro svého syna hrdinka, to je neuvěřitelný pocit. I on se chce stát hasičem," prohlašuje pyšná matka.

Další hrdinkou seriálu AFP se stala pětadvacetiletá Jihoafričanka Shana Powerová přezdívaná Titan, která je první amatérskou mistryní kombinovaných bojových umění v Jihoafrické republice. Podle jejích vlastních slov ji inspirovala americká mistryně v téže disciplíně Holly Holmová. Powerová chtěla dokázat totéž co ona, a navíc se v tomto sportu prosadit ve své rodné zemi.

"Vždycky jsem byla sportovní typ, a navíc jsem pochopila, že mysl je stejně důležitá jako tělo," prohlašuje Powerová. Podle svých slov nečelila jako žena v převážně mužském sportu žádným vážnějším problémům a své výsledky hodnotí jednoznačně pozitivně. Až na jednu věc - a tou jsou peníze. Muži zatím vydělávají v kombinovaných bojových uměních víc, byť nasazení při tréninku i při zápasech je podle Powerové stejné.

Nejstarší ze tří vybraných ženských osobností je Wendy Lawrenceová, osmapadesátiletá bývalá astronautka NASA. "Bylo mi deset, když Apollo 11 přistálo na Měsíci a byl to můj okamžik procitnutí," říká veteránka amerického kosmického programu. "Dívala jsem se na Neila Armstronga a Buzze Aldrina, jak chodí po Měsíci, a řekla jsem si, že právě to chci dělat, až vyrostu: být astronautkou a letět do vesmíru."

Lawrenceová to navíc neměla k astronautům daleko. Vyrůstala totiž v Jacksonville na Floridě nedaleko od mysu Canaveral, který je sídlem Kennedyho vesmírného střediska a také odpalovací základny nazývané Cape Canaveral Air Force Station, odkud startovala spousta vesmírných raket a raketoplánů.

Její cesta za vysněnou profesí přesto nebyla jednoduchá. "Myslím, že zvlášť ve Spojených státech je zakořeněné myšlení ve stylu: ´běháš jako holka, házíš jako holka´. Takže mám podezření, že když jsem se přihlásila do letecké školy, byla řada mých kolegů přesvědčena, že budu létat jako holka," vzpomíná astronautka. "Ale vedlo mě to k závěru, že musím pracovat tvrději, aby mě vnímali líp. Byla jsem ochotná se do toho pořádně opřít. Říkala jsem si: Já vám ještě ukážu, že se pletete."

Stala se tak vycvičenou pilotkou armádního vrtulníku a v letech 1995 až 2005 skutečně aktivní astronautkou NASA, která strávila řadu dní na palubě vesmírného raketoplánu. Do důchodu odešla rok na to a nyní radí ženám, aby se vyhýbaly ustáleným představám o tom, co by jako ženy měly dělat, a jsou si za svým cílem. "Všude říkám, dejte ženám příležitost to zkusit. Možná vás překvapí, co všechno zvládnou," dodává Lawrenceová.

K boji proti stereotypům se hlásí i firmy

K odstraňování "genderové předpojatosti" vyzvala u příležitosti Mezinárodního dne žen firmy také organizace UN Women, která podle své prezentace celosvětově bojuje za rovnost žen a mužů a pracuje na vývoji norem a vytváření prostředí, v němž každá žena a dívka mohou naplno uplatnit svůj potenciál.

Zdroj: Youtube

Výzvu vyslyšel například Vodafone, který při této příležitosti spustil novou mezinárodní kampaň. "Ve Vodafonu věříme, že vzrušující budoucnost je ta, v níž jsou si ženy a muži rovni," uvedla firma ve svém prohlášení.

Zdroj: Youtube

Zkušenostem žen v podnikání se věnovala také druhá část mezinárodního průzkumu soukromého podnikání připraveného společností Metro, kterého se zúčastnilo i tisíc respondentů z Česka. Průzkum zjistil, že 28 procent českých žen by rádo začalo podnikat, ale pouze osm procent věří, že se jim to podaří. Jako hlavní důvody uváděly ženy mimo jiné nedostatečnou finanční podporu (48 procent) a ekonomickou situaci v zemi (40 procent). Téměř 60 procent dotázaných vidělo jako problém údajnou nedostatečnou podporu soukromého podnikání ze strany státu.

"Ukazuje se, že ženy začínající s podnikáním často nemají dostatečné informace o možných rizicích," uvedla Romana Marková Volejníčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. I přesto je motivace pro soukromé podnikání žen velká. Pro 52 procent dotázaných je důležitá představa, že při soukromém podnikání mohou dělat to, co je nejvíce baví, nebo že mohou být svým „vlastním pánem“ (55 procent).

"Mám možnost dělat práci, kde se mohu samostatně rozhodovat a uplatňovat své představy o podobě a fungování obchodu," tvrdí například Jana Vejvodová, majitelka Potravin u Vejvodů v Hardci Králové.

"Jsem svým pánem a rozhoduji o směru a investicích. Firmu jsem zakládala hned po revoluci, je to rodinná firma. Hnacím motorem je určitá tradice, kterou chci udržet," potvrzuje Věra Škodová, šéfka pražské Restaurace Na Blbým místě.

Celkově složitější pozici v podnikání mají podle 45 procent podnikatelů a podnikatelek v Česku spíš ženy než muži. V porovnání s mezinárodním průměrem je to o 13 procentních bodů víc. Mnoho podnikajících žen čelí podle organizátorů výzkumu v profesním životě překážkám, které jsou často zakořeněné ve společenských stereotypech.

Podle Markéty Švarcové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR tvoří ženy tvoří specifickou skupinu podnikajících, volící často prekérní formy práce, a to kvůli společenským očekáváním spojeným s ženskou rolí pečovatelky a kvůli nastavení sociální a rodinné politiky státu, které údajně často neumožňuje efektivně slaďovat rodinu a práci.

V dalších výsledcích průzkumu téměř polovina podnikatelů a podnikatelek v Česku (48 procent) souhlasí s tím, že se se ženami v podnikání jedná neférově, protože se předpokládá, že mají méně znalostí a jsou méně tvrdé v byznysu v porovnání s muži.

Mezinárodní průzkum, který se zaměřoval na soukromé podnikání, proběhl během srpna a září roku 2017. Zúčastnilo se ho 10 tisíc respondentů z Česka, Německa, Francie, Nizozemska, Itálie, Portugalska, Rumunska, Turecka, Ruska a Číny. Z každé země se průzkumu účastnilo tisíc respondentů.