Ačkoli je jeho vědecký přínos mimořádný, Stephen Hawking byl víc než jen badatel. Jeho výjimečný životní osud z něj spolu s jeho povahou udělal také skvělého "velvyslance vědy" pro širokou populaci. Což na druhé straně vyvolává otázku, zda a nakolik jeho mimořádný životní příběh zastínil jeho vědeckou práci. Protože jen málokdo je asi schopen přesně reprodukovat, v čem spočívá převratnost Hawkingových vědeckých teorií - ale téměř každý ví, kdo to byl Hawking.

Zasloužil se o to i sám. Přes vážné fyzické postižení uměl vystupovat s humorem a vždycky dbal na to, aby k jeho práci měla přístup široká veřejnost. Jeho kniha Stručná historie času, v níž se pokoušel nalézt odpovědi na otázky typu, jaká je povaha prostoru a času nebo kde se vzal vesmír a kam směřuje a zda jeho vznik mohl ovlivnit Bůh, se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do víc než 40 jazyků. Ačkoli, jak s britským sarkasmem podotkla BBC a mnohokrát předtím sám Hawking, je těžké odhadnout, kdo z milionů čtenářů ji opravdu dočetl až do konce.

Hawking sám se navíc popularitě nijak nebránil. Objevil se v řadě zábavných televizních pořadů, svůj syntetizovaný hlas nabídl pro různé nahrávky a stal se i hrdinou dvou životopisných filmů - první byl hraný dokument z roku 2004, nazvaný jednoduše Hawking, druhý celovečerní film z roku 2014, pojmenovaný Teorie všeho. Oba se zaměřili zejména na počátky jeho kariéry a vztah s jeho první ženou - která měla na vědcově prosazení nemalý podíl.

Rána před svatbou

Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu. Jeho otec, který působil jako výzkumný biolog, sem přestěhoval svou rodinu z Londýna kvůli německému bombardování. Po válce se ale do britské metropole vrátil, a mladý Steve pak vyrůstal následně v Highate, kde začal chodit do školy, a zejména v St Albans, ležícím asi třicet kilometrů severně od Londýna, kam se rodina přestěhovala v roce 1950.

Svůj první vysokoškolský titul získal budoucí vědec v Oxfordu na University College. Původně chtěl studovat matematiku, byť mu jeho otec dával najevo, že by upřednostňoval medicínu. Protože se ale matematika na University College nevyučovala, zvolil Hawking studium fyziky, které ovšem podle vlastních slov moc nedal. Nakonec přešel do Cambridge, kde studoval kosmologii a připravoval se na doktorát z obecné relativity.

Během dospívání Hawking rád sportoval, oblíbil si jízdu na koni a veslařství, ale už v Cambridge se objevily problémy, které mu jakoukoli možnou sportovní kariéru hned v zárodku překazily.

Ke zjištění nevyléčitelné choroby motorických nervů ovládajících pohyb i mimiku vedl pád ze schodů, jenž se mladému studentovi přihodil krátce před promocí a po němž měl problémy se znovu postavit. Nadějný budoucí badatel tak musel vyhledat lékaře, kteří mu po dvoutýdenním testování diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Jde o chorobu napadající nervový systém a způsobující postupné ochrnutí celého těla. Psal se rok 1964.

Byl to šok. Hawking se v tu dobu právě připravoval na sňatek se svou první manželkou a studentskou láskou Jane Wildeovou a otevírala se před ním i nadějná vědecká budoucnost. A prognóza lékařů zněla, že mu nezbývají víc než dva nebo tři roky života. Hawking dokonce propadl krátkodobě depresi a začal pít, jeho budoucí žena se ale rozhodla, že to s ním nevzdá.

Už v roce 1965 proběhla svatba. Hawking navíc absolvoval testy Mensa, aby si ověřil, že jeho intelektové schopnosti nebyly narušeny. A trochu při něm přece jen stálo štěstí - i když se zhoubné onemocnění nezastavilo, postupovalo pomaleji, než lékaři předpokládali. Páru se nakonec narodily tři děti, a přestože Hawking ztratil s postupující nemocí schopnost pohybu a mluvit mohl pouze s hlasovým syntetizátorem, podařilo se mu v roce 1988 dokončit jeho už zmíněné stěžejní literární dílo Stručná historie času.

Knihy se prodalo víc než 10 milionů výtisků, byť si byl její autor vědom, jak sám párkrát podotkl, že se jí přezdívá "Nejpopulárnější kniha, kterou nikdo nečetl".

Světovou celebritou

Hawking, známý schopností vizualizovat vědecká řešení bez výpočtu nebo experimentu, objevil fenomén, který se stal známý jako Hawkingovo záření, což je je tepelné záření černých děr. V roce 1971 dokázal, že se celková plocha horizontu událostí jakékoli skupiny černých děr nikdy nezmenší. V roce 1975 pak na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí aplikoval teorii kvantového pole a objevil, že černé díry mohou vyzařovat už zmíněné tepelné záření. Důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry.

I když jsou tyto efekty zanedbatelné pro astronomické černé díry, pro hypotetické miniaturní černé díry, kde dominují účinky kvantové mechaniky, jsou významné. V současnosti se předpokládá, že malé černé díry se rychle vypařují a nakonec mohou zmizet při výbuchu záření. Zjednodušeně řečeno jde o to, že černá díra nemůže kumulovat energii donekonečna, ale mělo by z ní vycházet gama záření i rentgenové záření, což může za určitých podmínek vést až k zániku černé díry. Z toho důvodu má každá černá díra, která nemůže pohlcovat hmotu, konečnou délku života přímo úměrnou své velikosti.

"Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět," tvrdil Hawking, který od roku 1977 působil jako profesor gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 byl tamtéž profesorem matematiky (totéž místo kdysi zastával Isaac Newton).

Úspěch mu také přinesla jeho "teorie všeho", naznačující, že vesmír se vyvíjí podle dobře definovaných zákonů. "Tato úplná sada zákonů nám může poskytnout odpovědi na otázky, jakým způsobem začal vesmír, kde se to stalo, zda má vesmír svůj konec, a pokud ano, kde a jak skončí," tvrdil Hawking. "Pokud najdeme odpovědi na tyto otázky, pak opravdu poznáme Boží mysl."

Během své kariéry získal mnohé čestné tituly, medaile i ceny, včetně ocenění CBE z roku 1982. V 90. letech mu bylo údajně nabídnuto i povýšení do rytířského stavu, jež ale odmítl na protest proti tomu, jak je vládou financována věda.

Originálního a kontroverzního vědce s mimořádným životním příběhem nemohl opominout ani showbyznys. Objevil se například v kresleném seriálu Simpsonovi, kde zapařil na baru s Homerem, což naznačovalo, že ukradl původní Homerovu myšlenku, podle níž je vesmír tvarován jako kobliha. Nechyběl ani v dalších populárních seriálech své doby, zejména s tématem scifi - mihl se v Teorii velkého třesku, ve Star Treku se objevil jeho hologramový otisk a vystoupil také v dokumentu BBC o seriálu Červený trpaslík, kde mluvil o tom, proč má tenhle seriál rád.

Hudební skupina Pink Floyd použila jeho výrazný syntetizovaný hlas na úvod své písně Keep Talking, která se objevila na jejím albu The Division Bell vydaném v roce 1994. Píseň se zabývá důležitostí udržování dialogu a nebezpečím izolování jednotlivce.

V roce 2001 vyšla Hawkingovi druhá kniha Vesmír v kostce, opět velmi mezinárodně úspěšná.

Jeho život se pak stal podkladem i pro dva životopisné filmy. V roce 2004 vznikl hraný dokument BBC Hawking, v němž ho ztvárnil Benedict Cumberbatch, o deset let později pak přišel do kin celovečerní snímek Teorie všeho, kde jej hrál Eddie Redmayne.

Oba filmy se věnovaly období Hawkingových studií a vztahu s jeho první ženou, která mu pomohla překonat nebezpečnou chorobu. Snímek Teorie všeho byl dokonce založen na jejím osobním vyprávění. Také Hawking se na přípravě filmu podílel, mimo jiné se sešel se svým představitelem Redmaynem. V té době byl už ale se svou manželkou rozvedený.

Přišly krachy, ale i sny a naděje

Hawking nejednou vyjádřil svou víru, že ho nemoc obohatila a že do doby, než onemocněl, žil vlastně nudný život. Ale jeho stav nevyhnutelně způsobil, že byl plně závislý na svém okolí. Mnohokrát blahořečil své první ženě, která se o něj starala víc než dvacet let, a navíc jej podržela v pravou chvíli, kdy se zdálo, že ho nemoc pohltí.

Pro všechny rodinné přátele i příbuzné byl proto šok, když se s manželkou rozvedl. Zamiloval se do jedné ze svých ošetřovatelek Elaine Masonové a v roce 1995 se s ní oženil. I ona byla původně vdaná za někoho jiného. Právě její muž byl údajně ten, kdo Hawkingovi sestrojil syntezátor a napojil ho na počítač. Ale ani manželství s Elaine Hawkingovi nevyšlo - pár se rozvedl v roce 2006.

Krize přišla údajně už v roce 2000, kdy se Hawking začal často objevovat na pohotovosti nemocnice v Cambridge se zraněními jako monokly, zlomená žebra, zlomené zápěstí a další úrazy. Šuškalo se o tom, že mu je způsobila jeho druhá manželka a že vědec čelí doma brutálnímu fyzickému i psychickému násilí. Policie kvůli tomu vyslechla několik svědků, ale Hawking jakékoli napadení popíral a všechna zranění přičítal vlastní neopatrné jízdě na svém elektrickém invalidním vozíku (bylo o něm známo, že rád riskuje).

I přes své postižení nepřestával snít, že se podívá do vesmíru. V roce 2007 se stal prvním kvadruplegikem, který zažil stav beztíže ve speciálně upraveném Boeingu 727, simulujícím nulovou gravitaci pomocí dočasného řízeného volného pádu (podobným způsobem byly natočeny scény z vesmíru ve filmu Apollo 13). Po přistání prohlásil, že tak chtěl podpořit zájem o vesmírné cestování a že si rezervoval místo v komerční vesmírné lodi Richarda Bransona.

"Věřím, že život na Zemi představuje stále větší riziko, že ho zničí katastrofa, jako jsou náhlá jaderná válka, geneticky modifikované viry nebo jiná nebezpečí. Myslím, že lidská rasa nemá budoucnost, pokud se nevydá do vesmíru. Proto chci zájem veřejnosti o vesmír podporovat," řekl.

V seriálu stanice Discovery Channel pak ještě uvedl, že předpoklad existence inteligentního života mimo naši planetu považuje za zcela rozumný. V roce 2015 začal spolupracovat s ruským investorem Jurijem Milnerem na projektech, které měly najít důkazy o mimozemském životě.

Jeho životním krédem bylo neztrácet víru v budoucnost. "Nemocí motorických neuronů trpím prakticky celý svůj dospělý život, ale nezastavilo mě to. Mám krásnou rodinu a jsem úspěšný ve své práci. Člověk by nikdy neměl ztrácet naději," napsal.